Soubor audio nahrávek: mixcloud.com

pondělí 25. ledna

• 17:00 Bohoslužby s večeří Páně u Martina ve Zdi / N.Čejková, P.Kalus
• 19:00 Krásný večer v Café Kampus (Náprstkova 10, pův. Krásné ztráty)

úterý 26. ledna

• 9:00 pobožnost / Michal Branda
• 9:15 Co dělá německá církev pro uprchlíky / Christiane Schultz
  
• 11:15 O práci Diakonie ČCE s uprchlíky / Alena Fendrychová
  
• 15:00 Valná hromada SpEKu - Sborový dům ČCE v Nuslích
• 18:30 večeře (navazuje na Valnou hromadu SpEKu)
• 19:30 Kulturní večer v Nuslích - “barový podkres” Jakub Dvořáček, vernisáž výstavy fotografií klientů chráněné dílny v Gruzii a klientů střediska DČCE Zvonek

středa 27. ledna

• 9:00 pobožnost / Benjamin Kučera
  
• 9:15 Příchozí a hosté mezi národy země / Martin Prudký
  
• 11:15 (In)tolerance v evropských dějinách a dnes / Petr Hlaváček
  
• 15:00 Uprchlíci v Česku / Martin Rozumek
  
• následující rozhovor moderuje Magdalena Trusinová
• 17:00 Možnost společné návštěvy knihovny Václava Havla: rozhovor s Michaelem Žantovským / Štěpán Hájek
  

čtvrtek 28. ledna

• 9:00 pobožnost Dan Páleník
• 9:15 Je křesťanství ohroženo islámem? / Pavel Hošek
  
• 11:15 Je islám ohrožen křesťanstvím? / Mikuláš Vymětal
  
• 15:00 Proč (ne)zkoumat život mikrobů na ledovcích: / Jakub Žárský
  
• Radosti a úskalí objevování obecných vzorů v přírodě
• 19:00 Eko-dílna / Ilona Mužátková
• Práce s uprchlíky - praktické otázky / Věra Roubalová
• Setkávání s islámem u nás - rozhovor s muslimy / Mikuláš Vymětal, hosté
  

pátek 29. ledna

• 9:00 pobožnost / Filip Němeček
  
• 9:15 Zelený extremismus českých environmentálních hnutí / Bohuslav Binka
  
• 11:15 Křesťanství: příčina nebo lék ekologické krize? / Jan Zámečník
  

 

 Knižnice SpEKu

http://eman.evangnet.cz/svoboda-a-odpovednost

Autor: kol.

Název knihy: Svoboda a odpovědnost

Texty z kurzu Spolku evangelických kazatelů z r. 2016.

Svoboda tváří v tvář výzvám lidí na útěku, islámu a a krize přírodního prostředí. Obsahuje přednášky starozákonníka M. Prudkého: Příchozí a hosté mezi národy země, farářky Ch. Schultz: Církev s uprchlíky v Německu, diakonické pracovnice A. Fendrychové, Práce Diakonie ČCE s uprchlíky, historika P. Hlaváčka: (In) tolerance v evropských dějinách a dnes, právníka M. Rozumka: V prvé řadě stát na straně pronásledovaných, religionisty P. Hoška: Křesťanství tváří v tvář islámu, faráře M. Vymětala: Je islám ohrožen křesťanstvím?, biologa J. Žárského: Proč (ne)zkoumat život mikrobů na ledovcích, sociologa B. Binky: Zelený extremismus českých environmentálních hnutí? Uspořádala Martina Kadlecová Knižnice SpEKu č. 21, brož., 120 stran, ISBN 978-80-88060-07-9

 

Anotace

Doc. Mgr. Bohuslav Binka, Ph.D. (*1973) vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně filosofii a estetiku. Z nástupu na nucenou vojenskou službu se zachránil zápisem do doktorského studia filosofie, během kterého jej však tato disciplína, nejspíše pod vlivem prof. Šmajse, prof. Materny či prof. Horáka,uchvátila. Svojí doktorskou práci "Analýza hlubinné ekologie" obhájil roku 2002 a v roce 2003 s ní získal cenu Josefa Vavrouška udělovanou Karlovou univerzitou v Praze za nejlepší disertační práci v oblasti environmentalistiky. Od roku 2001 učil na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity, ze které roku 2005 přešel na Fakultu sociálních studií. Zde vyučuje filosofii, etiku a obecnou metodologii vědy. K jeho největším vědeckým zážitkům patří studijní pobyt v knihovně Kongresu Spojených států, samostatný výzkum vedený na skotské University of Glasgow a především pak účast na schůzích Katedry podnikového hospodářství Ekonomicko-správní fakulty MU. 

* Přednáška Zelený extrémismus v českých environmentálních hnutích přiblíží vývoj environmentálního hnutí v české porevoluční historii a příčiny současné defenzivy "zeleného myšlení".

Bc. Michal Branda, seniorátní jáhen Chrudimského seniorátu ČCE

Mgr. Naděje Čejková, farářka ČCE v Hlinsku

MgA. Jakub Dvořáček (*1976), pianista a skladatel, který volně přechází mezi hudbou klasickou (Trio con brio) i jazzovou (Noční optika, Czech philharmonic jazz band, Fanfán tulipán), scénickou (Divadlo Minor, Divadlo Nablízko, Bohnická divadelní společnost) i duchovní (Salvátorský pěvecký sbor). Je pedagogem a korepetitorem na konzervatoři Jaroslava Ježka.

Alena Fendrychová, sociální pracovnice. Deset let pracuje v Diakonii jako koordinátorka pro práci s migranty, od ledna má koordinovat práci s uprchlíky v rámci Diakonie a církve. Devět let jezdí pravidelně do detence v Bělé, kde vede šicí dílnu pro tam zadržené migranty. Řídí a koordinuje projekt Prevence obchodu s lidmi a pracovního vykořisťování ve Středisku celostátních programů a služeb. Dlouhodobě využívá spolupráce se sbory při pomoci rodinám uprchlíků i cizinců s trvalým pobytem. Této spolupráce využívala i v integračním  projektu Buď sousedem.

* O práci Diakonie ČCE s uprchlíky. Přijdou uprchlíci do Čech? Jak je na to připraven stát a jakou roli při integraci uprchlíků by mohly hrát jednotlivé sbory.

doc. PhDr. Petr Hlaváček, Ph.D. (1974) je historik, filosof a editor, studoval na FF UK v Praze a na Universität Bern, mimo jiné působil v Historickém ústavu AV ČR a Centru pro dějiny a kulturu střední a východní Evropy v Lipsku. Od roku 2008 jakožto koordinátor a vědecký pracovník vede Collegium Europaeum, společné badatelské pracoviště FF UK a Filosofického ústavu AV ČR v Praze, zároveň je od roku 2015 docentem českých dějin Univerzity Karlovy. Zabývá se náboženskými a intelektuálními dějinami, zejména problematikou evropské identity ve středověku a raném novověku.

* (In)tolerance v evropských dějinách a dnes Přednáška bude zaměřena především na (in)toleranci mezi křesťanskými církvemi navzájem i ve vztahu k jiným náboženstvím, především judaismu a islámu. Nastíněna bude problematika křesťanské existence v antice i ve středověku a raném novověku, a to se zvláštním zřetelem ke středoevropské a české situaci, opomenuto nebude ani téma křesťanské misie. Výklad bude oscilovat mezi fenoménem pronásledování křesťanství i angažmá křesťanů jakožto pronásledovatelů „jiného“ a „cizího“. Zvláštní pozornost bude soustředěna na 20. století (křesťanství – nacionalismus – totalita) i na výzvy 21. století. Přednáška je koncipována jako dialogická, tj. diskuse bude její zásadní součástí.

Doc. Pavel Hošek, Th.D. (*1973) je vedoucím katedry religionistiky na ETF UK a kazatelem Církve bratrské. Zabývá se vztahem teologie a kultury, odborně se věnuje vztahu teologie a vědy o náboženství a také předpokladům a možnostem mezináboženského dialogu. Je autorem knih C. S. Lewis: mýtus, imaginace a pravda (Návrat domů, 2004), Na cestě k dialogu: křesťanská víra v pluralitě náboženství (2005), Židovská teologie křesťanství (2011), A bohové se vracejí. Proměny náboženství v postmoderní době (Mlýn, 2012).

* Je křesťanství ohroženo islámem? Na světě jsou dvě miliardy křesťanů a jedna a půl miliardy muslimů, dohromady víc než polovina lidstva. Budoucnost lidstva na této planetě bude do značné míry ovlivněna tím, jak se budou vyvíjet vztahy mezi křesťany a muslimy. Je křesťanství slabé, staré a unavené a islám silný, mladistvý a vitální? Jsou křesťanské hodnoty Evropy ohroženy invazí muslimů? Je islámem ohroženo křesťanství nebo sekulární západní kultura? Je křesťanství v Evropě ohroženo svou vlastní slabostí a bezradností nebo asertivitou muslimů? Je ohrožení křesťanství islámem otázka teologická, religionistická nebo politická? Přednáška nazvaná "Je křesťanství ohroženo islámem?" se bude zabývat těmito a souvisejícími otázkami.

Mgr. Pavel Kalus, farář ČCE v Praze, Žižkov I

Mgr. Benjamin Kučera, farář ČCE v Opatovicích

Mgr. Ilona Mužátková je absolventkou Přírodovědecké fakulty UK Praha, učitelkou NŠ a výpomocnou kazatelkou ČCE v Sázavě a členkou Poradního odboru SR pro životní prostředí. Pracuje v Evropské křesťanské environmentální síti (ECEN) a 15 let vede přírodovědný kroužek Zubři. Živí se jako lektorka angličtiny.

* Dílna: představí dvě příručky vydané Poradním odborem pro životní prostředí při SR ČCE "Péče o životní prostředí v církvích" a "Příroda je Boží dar" a nabídne různé způsoby jejich použití. Potom si zahrajeme motivační hru "Basic Needs" (Základní potřeby), která je vhodným začátkem ekologické výchovy ve skupinách starších dětí a mládeže.

Mgr. Filip Němeček, jáhen ČCE v Chomutově

Ing. Věra Roubalová Kostlánová, psychoterapeutka a supervizorka ČIS, cílová skupina: terapeuti, sociální pracovníci, uprchlická a cizinecká problematika, rodiny po holocaustu; v letech 1991-94 pracovala v odboru pro uprchlíky MV, potom v nevládním sektoru jako sociální pracovnice; spolu založila projekt "Rodiny po holocaustu" při Rafael institutu. Založila ženské multikulturní skupiny a společenství psychaterapeutů pracujících s migranty v InBázi.

Mgr. Dan Páleník, farář ČCE v Teplicích

prof. ThDr. Martin Prudký (*1960), je český evangelický teolog, duchovní Českobratrské církve evangelické, biblista-starozákoník. Odborně se věnuje otázkám výkladu a interpretace starozákonních látek, zejména v perspektivě literárněvědních metod a s ohledem na dějiny užití biblických textů. Je autorem knihy Zvláštní lid Boží – křesťané a Židé (2000) a spoluautorem svazků Obtížné oddíly knih Mojžíšových (2006) a Obtížné oddíly Předních proroků (2013). 

* Příchozí a hosté mezi národy země. Pod tlakem otázek a výzev přítomné chvíle hledávají křesťané – zejména ti evangeličtí – inspiraci a orientaci v Písmu. Nacházet v něm jednoznačné rady a odpovědi platné pro aktuální kontexty je však vždy spojeno s otázkou přiměřenosti v porozumění i interpretaci. Pro promýšlení otázek, jak je tomu s naším vztahem k „cizincům“, „příchozím“ či „hostům“, stejně jako k orientaci v tom, kdo je náš „bližní“ či kdo je „nepřítel“, nabízí Bible širokou škálu „vhodných citátů“, kterými křesťané podporují nejrůznější postoje – od široce otevřené náruče, poslušné příkazu „milovat budeš hosta jako sám sebe“ (Lv 19,34), až po nepřátelsky vyhraněný exklusivismus, požadavek segregace vlastní komunity a maximu úplného vyhlazení všech nepřátel (Dt 7,1-6). Přednáška nabídne orientaci v rozmanitosti biblických látek, které se k těmto motivům vyjadřují, představí jejich funkci v kontextu starověkého Izraele a nabídne podněty k promýšlení jejich aktuálního významu.

JUDr. Martin Rozumek (1975) je právník. Problematikou uprchlíků a cizinců se zabývá od roku 1998. V roce 2002 se stal ředitelem Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU).

PhDr. Magdalena Trusinová (1982) je novinářka. Od roku 2006 pracuje v Českém rozhlase.

* Debata Uprchlíci v Česku? V roce 1992 přišlo do Česka z válkou postižených oblastí rozpadající se Jugoslávie osm a půl tisíce běženců. Druhou, ještě o něco větší vlnu zaznamenala Česká republika v roce 2001, kdy sem hlavně kvůli hospodářským potížím v postsovětských zemích zamířilo 12 206 lidí, především z Ukrajiny a Moldavska. Od té doby je počet uprchlíků na našem území prakticky konstantní. Kde je vlna uprchlíků, která se valí na Evropu? Existují ilegální migranti? Jak se v Česku žije lidem, kteří mají status uprchlíka? Umí Česko přijmout a začlenit příchozí? O tom bude mluvit ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Ptát se ho bude Magdaléna Trusinová, prostor bude i pro vaše dotazy.

Christiane Schultz, farářka EKBO (Evangelické zemské církve Berlin-Brandenburg-Horní Lužice) seniorátu Wittstock-Ruppin, vede seniorátní Diakonii a jako farářka pro uprchlíky se angažuje v konkrétní pomoci uprchlíkům (poradenství, jazykové kurzy, pracovní příležitosti, volný čas).EKBO přijala iniciativu Christiane Schulz "Jsme církev s uprchlíky" a zajistila kostel, kde se s uprchlíky pracuje. Tento kostel zřetelně a viditelně dosvědčuje, že doprovázení a společenství s uprchlíky je podstatným rysem křesťanské existence. Christiane Schulz řídí a podporuje diakonickou práci sborů a seniorátů Zemské církve Berlin-Brandenburg-Horní Lužice. Její práce souvisí s otázkami "církevního asylu", s pastorační péčí o uprchlíky a ovšem i o pracovníky a dobrovolníky, kteří s uprchlíky pracují. Má na starosti bohoslužby pro uprchlíky bez ohledu na to, jakého jsou náboženství, radí v případech rasistických a neonacistických útoků a demonstrací a podobně.

Mgr. Mikuláš Vymětal Th.D., farář ve sboru Beroun, celocírkevní kazatel ČCE pro menšiny a humanitární aktivity

* Dílna: M. Vymětal bude moderovat rozhovor se dvěma hosty, členy muslimské komunity v ČR

Mgr. Jan Zámečník, Th.D., farář ČCE v Břeclavi; spolupracuje s katedrou environmentálních studií Fakulty sociálních studií MU

* Křesťanství – příčina, nebo lék ekologické krize? To, zda je křesťanská tradice kořenem ekologické krize, se stalo od roku 1967, kdy americkému historikovi Lynnu Whiteovi otiskli v časopisu „Science“ jeho proslulý a zároveň velmi sporný článek „Historické kořeny naší ekologické krize“, hojně přetřásaným tématem. O čem vlastně Whiteův článek pojednává? Jak se k němu jeho autor stavěl později? Co je na jeho článku sporné a co podnětné? A neplatí náhodou zcela opačná teze, totiž že křesťanství – respektive jednotlivé církve – může být v určitém smyslu lékem na ekologickou krizi, jak tvrdí ve své knize „Caring for Creation: An Ecumenical Approach to the Environmental Crisis“ filosof Max Oelschlaeger? Právě tyto otázky se pokusíme zodpovědět v přednášce „Křesťanství – příčina nebo lék ekologické krize?“

Mgr. Jakub Dan Žárský, Ph.D.,  vystudoval ekologii na Univerzitě Innsbruck v Rakousku a v současné době se zabývá jako vědecký pracovník a pedagog na PřF UK vztahy mezi mikroorganismy a jejich prostředím. V centru jeho zájmu je ekologie ledovců a hledání obecných principů formování mikrobiálních společenstev. Amatérsky (od slova amare - milovat) se věnuje hledání obecných principů formování lidských společenství.

* Proč (ne)zkoumat život mikrobů na ledovcích: Radosti a úskalí objevování obecných vzorů v přírodě. Kryosféra - tedy zmrzlá část naší planety - je prostředím, které zdaleka neznamená jen její necitlivou periferii. Tento systém, ve kterém převládá mikrobiální život, vykazuje překvapivou míru propojenosti s ekosystémem Země na různých časových škálách. Zejména na severní polokouli prochází kryosféra rychlými změnami, které způsobuje rostoucí teplota. Následky, které můžeme očekávat jsou poměrně složité a v pokusech o porozumění rychle se měnícímu ekosystému rezonují i zásadní otázky toho, co pro nás příroda znamená a co znamenáme my v ní.