Téma: Jak se dělá sbor
Datum: 22-26.1.2018
Místo: PedF UK, ul. Magdaleny Rettigové 4, Praha 1

Soubor audio nahrávek: mixcloud.com

 

pondělí 22. ledna

• 17:00 Bohoslužby s večeří Páně u Martina ve Zdi / Joel Ruml, Marianna Sláviková
• 19:00 Společné posezení (Restaurace U Medvídků, Na Perštýně 345/7, Staré Město, Praha 1)

úterý 23. ledna

• 9:00 pobožnost / Tomáš Cejp
• 9:15 pozdrav zahraničních hostů
• 9:20 Jak se dělá "Izrael"? Vize a kritiky "lidu Hospodinova" v látkách Starého zákona. / Martin Prudký
• 11:15 Obrazy a sny o církvi v raném křesťanství. Důsledky pro dnešek / Gerd Theissen
• 15:00 Valná hromada SpEKu - Husův dům (bývalá Velká posluchárna)
• 18:30 večeře (navazuje na Valnou hromadu SpEKu)
• 19:30 Kulturní večer v Husově domě - (bývalá Velká posluchárna) Koncert Pranic / folková skupina, kterou vede Ondřej Halama

středa 24. ledna

• 9:00 pobožnost / Alžběta Hatajová
• 9:15 pozdrav zahraničních hostů
• 9:20 Jak se dělá povšechný sbor / Daniel Ženatý, Vladimír Zikmund
• 11:15 Rozhovor se synodní radou / moderuje Jaroslav Pechar
• 15:00 Kritika náboženství v katechismu: rozpor? / Gerd Theissen
• (Religionskritik im Katechismus – ein Widerspruch in sich?) + představení Poeticko-kritického katechismu
• 17:00 "Otevřený sbor" / Roman Mazur, Karel Šimr

čtvrtek 25. ledna

• 9:00 pobožnost / Filip Boháč
• 9:15 pozdrav zahraničních hostů
• 9:20 Můžeme čerpat ze zkušeností a pokusů sesterských církví ve světě? / Bernard Martin
• Co je podstata? Ježíšovo hnutí, nebo instituce – nebo obojí?
• 11:15 Konec farního sboru / Jakub Keller, Tomáš Matějovský
• 15:00 - 17:30 Jak být vidět - přednáško-dílna / Pavlína Kvapilová
• 15:00 - 18:00 Společné plánování ve sboru - přednáško-dílna / Petr Klápště
• 20:00 Tam bude jednou náš domov - autorské čtení / Petr Turecký, Jiří Šimsa, Petr Wagner
• hudební doprovod ve stylu "noise" na theremin, Kavárna-knihkupectví Řehoře Samsy, pasáž u Nováků, Vodičkova 30

pátek 26. ledna

• 9:00 pobožnost / Karel Müller
• 9:15 pozdrav zahraničních hostů
• 9:20 Jak se dělá "small church" / Bokyoung Park, Ondřej Kolář
• 11:15 Obcování svatých ve 21. st. / Petr Gallus

 

 

Knižnice SpEKu

http://eman.evangnet.cz/jak-se-dela-sbor

Autor: kol.,

Název knihy: Jak se dělá sbor

Texty z kurzu Spolku evangelických kazatelů z r. 2018

Společenství na konkrétním místě, u evangelíků zvané sbor, je pořád základem pro pospolitý život křesťanů. Jak ho v současné době utvářet? Kolem čeho ho soustředit, jak ho otevírat ven? Kdy ještě sbor je sborem a kdy zašel? A jaké jsou širší kontexty tohoto přemýšlení v současné Evropě nebo daleké Jižní Koreji?

Záznam přednášek Petra Galluse (Obcování svatých v 21. století), Martina Prudkého (Jak se dělá Izrael?), Gerda Theissena (Obrazy a sny o církvi v raném křesťanství a v současnosti; Kritika náboženství v katechismu – je to rozpor?), Bokyoung Park (Případ církve Saerom ve městě Pučchon), Vladimíra Zikmunda a Daniele Ženatého (Jak se dělá povšechný sbor), dvojprogramu Romana Mazura a Karla Šimra s tématem „otevřený sbor“, Jakuba Kellera a Tomáše Matějovského (Konec farního sboru) a Bernarda Martina (Co je podstatou? Ježíšovo hnutí nebo instituce?)

Uspořádal Leonardo Tecca. Knižnice SpEKu č. 23, brož., 176 stran, ISBN 978-80-88060-13-0

 

Anotace

Mgr. Joel Ruml (*1953)

seniorátní farář Ústeckého seniorátu, emeritní synodní senior

Mgr. Marianna Sláviková

farářka Reformované křesťanské církve na Slovensku

Mgr. Tomáš Cejp (*1961)

farář v Libčicích nad Vltavou

Prof. ThDr. Martin Prudký (*1960) je český evangelický teolog, duchovní Českobratrské církve evangelické, biblista­‑staro­zákoník (od 1990 na Evangelické teologické fakultě UK). Odborně se věnuje otázkám výkladu a interpretace staro­zákonních látek, zejména v perspektivě literárněvědních metod a s ohledem na dějiny užití biblických textů. Je autorem knihy Zvláštní lid Boží – křesťané a Židé (2000) a spoluautorem svazků Obtížné oddíly knih Mojžíšových (2006), Obtížné oddíly Předních proroků (2013) a Obtížné oddíly Zadních proroků (2016).

Jak se dělá „Izrael“? Vize a kritiky „lidu Hospodinova“ v látkách Starého zákona

Křesťanská církev vzešla z antického židovstva. Na cestě svého formování podržela řadu podstatných prvků v sebepo­chopení a utváření života „Božího lidu“; některé fenomény na své cestě dějinami rozvinula, jiné přetvořila, některé opusti­la. K některým se v určitých reformních hnutích vracela, v některých dříve opuštěných momentech nachází novou inspira­ci i dnes. Přednáška se pokusí představit hlavní koncepty, klíčové pojmy a metafory, jimiž se ve starozákonních látkách vyjadřuje, kde a jak je přítomen „lid Hospodinův“ a podle čeho se to pozná. Ke slovu přijde několik klíčových svědků, kteří mají co říct k otázce, co buduje a vzdělává „Izrael“ a co jej naopak kazí a ničí.

Prof. Dr. Gerd Theissen, dr.h.c. mlt. (*1943) vystudoval teologii a germanistiku, učil na gymnáziu a později se stal profeso­rem Nového zákona na univerzitách v Kodani (1978–1980) a v Heidelberku (1980–1998). V roce 1967 byl ordinován farářem. K jeho odborným zájmům patří otázka historického Ježíše, Pavel, sociologie a psychologie raného křesťanství, teorie raněkřesťanského náboženství. Napsal popularizující teologické vyprávění o Ježíšovi (Galilejský, 1986, česky 1996) a Pavlovi (Pavlův advokát, 2017).

Obrazy a sny o církvi v raném křesťanství. Důsledky pro dnešek

(Bilder und Träume von der Kirche im Urchristentum. Konsequenzen heute).

Rané křesťanství vzniklo z reformního hnutí, které se s překvapivou silou rozšířilo po celé starověké společnosti. Lze se dnes, kdy se snažíme o obnovu a další rozvoj církve, nějak poučit z „úspěchu“ této nepatrné skupiny? Je třeba vzít vážně, jak se změnila doba, charakterizovaná nyní sekularizací, globalizací a individualizací. Přesto se v tom, jak si rané křesťan­ství představovalo sebe samotné a jak nakládalo s tradicí, skrývají podněty pro církev, která je možná malá, ale otevřená dialogu dovnitř i navenek. Přednáška nakonec přičiní několik návrhů, jak raněkřesťanské podněty aplikovat v dnešní situaci.

PRANIC – folková skupina v čele s farářem Ondřejem Halamou, který ve svých písních promýšlí nejen duchovní a biblická témata. Více www.pranic.cz

Mgr. Alžběta Hatajová (*1988), farářka v Sázavě

Mgr. Daniel Ženatý (*1954) vyrůstal na Vsetíně, farářem na sborech ve Valašském Meziříčí, Novém Městě na Moravě, Par­dubicích, sedm let kaplanem pardubické věznice, od listopadu 2015 synodním seniorem ČCE. Rád chodí, aby se udržel aspoň trochu fit.

Ing. Vladimír Zikmund (*1955) od listopadu 2015 je synodním kurátorem ČCE. Působení v synodní radě předcházela 35letá praxe ve vývoji valivých ložisek ZKL. Pochází ze Semil, později bydlel ve Varnsdorfu a na Vsetíně. Po studiu Strojní fakulty ČVUT v Praze se odstěhoval do Brna, kde bydlí doposud a patří do sboru v Husovicích. Je ženatý, má dva dospělé syny. Kromě radosti z rostoucí rodiny má rád přírodu a cestování. Je výpomocným kazatelem.

Jak se buduje povšechný sbor

Církev volí jednice do správních orgánů v naději, že to nějak zvládnou. Jak církev, tak jedinci v úřadě. Mnohé plyne z církevního zřízení a z řádů. Často jsou to ovšem věci spíše správní, nutné k řádnému chodu církve. Co je nadto, co se dá nazvat budováním sboru, to musí každý či každá hledat. Něco přijme z předchozích časů, něco nově přidá. Obecně to platí pro všechny tři roviny sborů – farního, seniorátního, povšechného. U povšechného chybí možnost srovnání či spolupráce s ostatními.

Mgr. Jaroslav Pechar (*1972), farář v Praze­‑Braníku

Prof. Dr. Gerd Theissen, dr.h.c. mlt. (nar. 1943) vystudoval teologii a germanistiku, učil na gymnáziu a později se stal profesorem Nového zákona na univerzitách v Kodani (1978–1980) a v Heidelberku (1980–1998). V roce 1967 byl ordinován farářem. K jeho odborným zájmům patří otázka historického Ježíše, Pavel, sociologie a psychologie raného křesťanství, teorie raněkřesťanského náboženství. Napsal popularizující teologické vyprávění o Ježíšovi (Galilejský, 1986, česky 1996) a Pavlovi (Pavlův advokát, 2017).

Kritika náboženství v katechismu: rozpor? (Religionskritik im Katechismus – ein Widerspruch in sich?) + představení Poeticko­‑kritického katechismu

Katechismus by měl učení církve srozumitelně shrnovat, a ne je kritizovat. Jenomže i lidé, kteří se dnes o náboženství zají­mají, s kritikou náboženství samozřejmě počítají. Pokud to teologové a církve nevezmou vážně, nemohou se s takovými lidmi potkat. Jak tedy dnes přesvědčivě mluvit o víře? Poeticko­‑kritický katechismus Gerda Theißena představuje pokus formulovat teologické výpovědi formou meditativních sentencí, které kritiku náboženství berou vážně. Jazykem otázek a odpovědí zde autor těchto meditativních textů hledá – jednou pojmově, jindy spíše obrazně a lyricky – tři základní články víry: Boha, Krista a Ducha svatého.

Mgr. Roman Mazur (*1974) se stal křesťanem v období dospívání pod vlivem skupiny evangelické mládeže. Jako mlá­dežnický vedoucí, jáhen a druhý farář působil dříve v Českém Těšíně a v Ostravě. Nyní je dvanáctým rokem farářem v Praze 8-Libni. Misie je jeho největší církevní vášní.

„Otevřený sbor“

Libeňský sbor se průběžně snaží ve svém pražském okolí vytvářet spřátelené „kruhy“ sympatizantů a přátel sboru. Z nich se pak přirozenou cestou průběžně vynořují vážnější zájemci o praktikovanou křesťanskou víru, kterým je nabídnuta pří­prava k přijetí křtu nebo k aktivnímu členství. Mottem tohoto misijního modelu je prosté: Nabídnout vždy jeden další krok.

Mgr. Karel Šimr (*1975) vystudoval evangelickou teologii a působí jako evangelický farář v malých západočeských sborech v Chrástu u Plzně a Kralovicích. Původní profesí sociální pracovník. V rámci doktorského studia se zabývá teologickou reflexí diakonie.

„Otevřený sbor?“

Přemítání venkovského faráře o roli náboženství, otevřenosti církve a misii na základě zkušeností s budováním sboru v kontextu sekularizovaného prostředí západních Čech

Mgr. Bernard­‑Louis Martin (*1941) je švýcarský farář na rozcestí mezi Evangelickou reformovanou církví kantonu Vaud, Českobratrskou církví evangelickou a Presbyteriánskou církví mexického státu Chiapas.

„Můžeme čerpat ze zkušeností a pokusů sesterských církví ve světě?“ Co je podstata? Ježíšovo hnutí, nebo instituce – nebo obojí?

Nepravé obrazy a zlé sny v Reformované církvi v Kantonu Vaudu? Návrat do vysněné minulosti? Nebo čilá naděje na něco nového? Vděčnost za nynější možnosti svědectví a činu.

Mgr. Jakub Keller (*1971) farář v Horní Čermné, senior Chrudimského seniorátu.

Mgr. Tomáš Matějovský (*1964) farář v Děčíně, konsenior Ústeckého seniorátu

Konec farního sboru.

Může/musí k němu dojít? K našim zkušenostem patří vznik i zánik, život i smrt. Jak doprovázet v závěrečném období života sboru? Jakým otázkám se při tom nelze vyhnout? Příspěvky Tomáše Matějovského a Jakuba Kellera s následnou debatou.

Mgr. et Mgr. Pavlína Kvapilová byla ředitelkou divize ČT Nová média, šéfkou speciálů ČT 24 či zpravodajkou Českého rozhlasu v Bruselu. Má bohaté zku­šenosti z velkých mediálních domů, aktivit v byznysu, ze spolupráce s neziskovkami i akademické půdy (vedla semináře na FF UK i na Anglo­‑American University). Často přednáší a publikuje a vede také tréninky, zejména v oblasti dovedností na sociálních sítích.

Jak být vidět (přednáško­‑dílna)

Máte svůj projekt, vkládáte do něj spoustu energie, ale jste frustrovaní, že o něm nikdo neví? Na této přednášce a workshopu se podíváme na to, jak prorazit v době informačního přesycení, kdy jednou z nejcennějších „komodit“ je pozornost lidí. Jak fungují tradiční média a jak online? Proč jsou tak důležité osobní značky, jak pracovat s vizualitou, jak přemýšlet o interakci s publikem. Jaké nástroje nám u toho mohou být užitečné? To všechno probereme s Pavlínou Kvapi­lovou, konzultantkou, moderátorkou a autorkou společenského projektu Elegantní Česko.

Ing. arch. Petr Klápště Ph. D. je konzultant a facilitátor, věnuje se participaci veřejnosti/aktérů v urbanismu, územním a strategickém plánování. V neziskové sféře v rámci možností pomáhá s plánovacími procesy spolkům, pomáhal v metodické skupině pracoval na novém výchovném programu Junáka.

Společné plánování ve sboru (přednáško­‑dílna)

Lidé mnohem raději dělají věci, které sami pomáhali vymyslet. Blok, který kloubí prezentaci a praktický workshop ukáže jak ve sboru něco společně vymyslet, rozhodnout a naplánovat. Budeme se věnovat základům, jak připravit setkání, na kterém budeme spolu něco vymýšlet a plánovat a základům toho, jak takové setkání vést = facilitovat.

Petr Turecký (*1974) farář v Soběhrdech

Jiří Šimsa (*1964) seniorátní farář Brněnského seniorátu

Tam bude jednou náš domov

Dvojvýběr z básní autorů lyrického i undergroundového zaměření.

„Turecký je mystik, březinovský transcendentalista, který velkými obrazy zaklíná přírodu a svět. Zároveň ale dokáže zachy­tit poezii v nejběžnějších situacích, zdánlivých drobnostech. Šimsa je především něžný, netají se lidskou zranitelností a vyznává se nejen ze svých bolestí, ale i z bytostně osobního vztahu k Bohu. Jeho poezie je ale zároveň hravá…“ (z doslovu editora Jana Škroba). Nakladatelství EMAN, edice Otisky

Mgr. Karel Müller (* 1992) seniorátní farář pro mládež Pražského seniorátu

Rev. Bokyoung Park, Ph. D. je profesorkou misiologie na Presbyterní Univerzitě a teologickém semináři v Soulu, viceprezi­dentkou Mezinárodní asociace misijních studií a duchovní Presbyterní církve Mok Yang. Ve své badatelské práci se mimo jiné zabývá úlohou žen v misii.

Jak se dělá „small church“

Přednášející na příkladu malého sboru v Jižní Koreji představí své pojetí misijní eklesiologie. Malé korejské sbory – vzniklé zčásti jako reakce na mnohatisícové „mega­‑churches“ – jsou svou velikostí srovnatelné s početnějšími sbory v ČCE.

Ondřej Kolář, Th. D. (*1978) je farářem ČCE v Praze­‑Kobylisích, kde spolupracuje s korejskou komunitou a se Středoevrop­ským centrem misijních studií. Vyučuje na ETF UK.

Jak se dělá „small church“

Ve svém koreferátu bude vycházet také ze svých zkušeností se soužitím s korejským sborem v Praze a jeho misijní perspektivou a také z návštěvy velkých

i malých sborů v Jižní Koreji. Pokusí se nastínit, v čem mohou korejské zkušenosti a poznatky inspirovat práci našich sbo­rů.

Petr Gallus, Th. D. (*1979) studoval evangelickou teologii v Praze, Marburgu a Tübingen, promoval 2005 v Praze prací o pojetí víry u P. Tillicha a K. Bartha. 2005–2006 odborný asistent na teologické fakultě univerzity v Heidelbergu,
2006–2007 vikář ČCE v Č. Budějovicích, 2007–2016 farář ČCE v Sázavě. Od 2016 odborný asistent na UK ETF na katedrách syste­matické teologie a teologické etiky. V ČCE člen komise pro vikariát, poradního odboru teologického, komise pro přípravu nového Evangelického zpěvníku a komise pro celoživotní vzdělávání kazatelů.

Obcování svatých v 21. st.

Církev má ve světě zvláštní postavení: má před světem reprezentovat Boha a zároveň před Bohem reprezentuje svět. Je jedna, ale zároveň má podobu mnoha různých církví, konfesí, skládá se ze sborů a farností, jež tvoří konkrétní jednotlivci. Je to společenství vyvolených, ospravedlněných, omilostněných, ale faktická zkušenost s ním přináší často zklamání, nesoulad nebo nejednotu. Je to vyznávající společenství a zároveň instituce. Pohybuje se tak na průsečíku hned několika silových polí, v mnohostranném napětí. Její existence je tak širokým zápasem o to, aby dostála svému určení: být místem Boží přítomnosti jak dovnitř, pro věřící, tak také navenek pro ostatní.